Ovomorph – vejce Xenomorpha

Ovomorph, hovorově známý jako vejce nebo vajíčko, je schránka tvarově podobná vejci obsahující Facehuggera, obecně je považována za první stupeň v životním cyklu druhu Xenomorph XX121.

Xenomorfní vejce jsou zdánlivě inertní a jsou často považována pouze za skořápky, navržené jen za účelem uchování Facehuggera. Jsou to ve skutečnosti komplikované organismy samy o sobě a že spíše existují v symbiotickém vztahu s Facehuggerem, kterého ukrývají uvnitř. Mimořádně zajímavou schopností, kterou oplývají, je „cítit“ nebo jinak zjistit, kdy se blíží potenciální hostitelská bytost, a v tom okamžiku otevřít čtyři „okvětní lístky“ na svém vrcholu a Facehuggera uvolnit.

Daleko víc než jednoduše dutá nádoba, ve které se Facehugger nachází, je Ovomorph vlastně komplexní organismus. Schránka je neuvěřitelně odolná vůči mechanickému poškození, a že i v několika znásobeném gravitačním poli Země, si dokáže zachovat svou integritu. Vejce jsou produkovány Královnou, měří asi 76 cm a typicky mají hnědočernou, kožovitou podobu, ačkoli starší exempláře vykazovaly spíše šedobílý exteriér. Obvykle obsahuje jen jednoho Facehuggera. Kromě vaječného obalu, obsahuje vejce také masu vazných a vláknitých vaziv, jejichž účel není znám, i když se zdá, že tento materiál hraje určitou roli při udržování Facehuggera uvnitř. Ovomorph a jeho obyvatel obvykle váží asi 27 kg. Jako nejvýhodnější prostředí pro optimální inkubaci se jeví horké a vlhké prostředí.

Vejce mohou zjevně udržovat Facehuggery, které obsahují, po dlouhou dobu bez vnějších živin – vzorky objevené posádkou Nostroma byly zřejmě spící po stovky, ne-li tisíce let. Klíčem k dlouhověkosti vajec je způsob, jak blokují většinu své kyselé krve generující energii, do poměrně stabilních solí, které se po dlouhou dobu velmi pomalu rozpadají.

Disekce vajíček prokázala, že mají základy nervové soustavy, která je propojena vnější sítí žil, citlivých na teplo a tlak. Tento systém je jednou z teorií vysvětlující, jak vejce „ví“ že je poblíž životaschopný hostitel. Další možná hypotéza navrhuje, že kůže vajec obsahuje nějakou formu smyslového orgánu, který jim umožňuje „ochutnat“ hostitele z dálky, podobně jako například jazyk hada.

Ať už je jakákoli z úvah ta správná, samotný proces detekce je dostatečně citlivý, aby dovolil vajíčku orientovat Facehuggera uvnitř tak, že je nasměrován přímo na hostitele, připraven si ho podmanit. Jakmile je hostitel detekován, vejce uvolňuje katalyzátor, který odblokuje kyselinu z chemických solí a uvolňuje tak uloženou energii. Tato volná kyselina je pak přenesena do Facehuggera, který se v tomto okamžiku stává „živým“. Vysvětluje se tak, proč Facehugger sám před tím, než se objeví hostitel, nejeví žádné známky života. V podstatě se jedná o to, že Ovomorph přenáší svůj zbývající bioelektrický potenciál na Facehuggera – obětuje se, aby se Facehugger stal dostatečně aktivní, k okamžitému napadení hostitele.

V druhém díle sci-fi ságy, kde jsou Ripley a Newt v úlu, vidíme, že vejce mají jakési kořeny. Z počátku se předpokládalo, že tyto kořeny jsou, podobně jako u rostlinných organismů, pro absorpci živin, dokud se neobjeví potenciální hostitel. Objev životaschopných vajec v prostředí s nedostatkem živin ale tuto teorii vyvrátil. Novou teorií, která vysvětluje jejich účel je to, že jsou používány ke komunikaci mezi vejci, jako například synapse v mozkových buňkách a běžně se vyskytují pouze ve velké skupině vajíček. Tato spojení mohou fungovat zejména pro předání informace o přítomnosti hostitele nebo dokonce fungovat jako mechanismus pro detekci hostitelů přímo (ať už fyzickým kontaktem, tepelnými nebo bioelektrickými prostředky).

Podle teorie Dr. Orona, propagátora Vetřelce, je Královna, na základě instinktů, schopna klást několik dalších druhů vajec:

• Šlechtitelská/chovná vejce, která jsou pokryta speciálními skvrnami a obsahují facehuggery, kteří jsou schopní do svého hostitele transfekovat mladé královny.
• Hyperfertilní vejce, jsou vývojovým stádiem typického Ovomorpha. Podle aktuální situace může v případě potřeby vejce obsahovat až čtyři facehuggery.
• Praetorianská vejce, jsou variantou normálního vajíčka, narozdíl od něj však jeho tvorba vyžaduje zejména větší energetické úsilí. Jejich stěny jsou silnější a mají zelenější zabarvení. Facehuggeři uvnitř dávají vždy vzniknout Praetorianovi, bez ohledu na svého hostitele.