Evoluce vetřelce – teorie Ridley Scotta a Jamese Camerona

Ve filmové sérii je evoluce Vetřelce (zejména ve druhém díle, natočeném Jamesem Cameronem) zobrazována v několika fázích a pravděpodobně jako většina fanoušků máte pocit, že je vám naprosto jasná. Královna naklade spoustu vajíček, z nichž se „vylíhnou“ Facehuggeři, kteří po „přichycení“ k obličejové části vybraného hostitele kladou „něco“ (vajíčko, zárodek) do jeho útrob (hrudní koš), kde během několika hodin (Vetřelec – nedlouho po nakladení/ Vetřelec 3 – řádově dny) dochází k vývinu třetího vývojového stádia vetřelce, tzv. Chestburstera, který si razí cestu ven některou z částí hrudního koše.

Chestburster je pravděpodobně velmi zranitelný, a tak urychleně mizí a hledá vhodnou potravu pro svůj další vývoj. Po jaký čas zůstává Vetřelec v této evoluční fázi nelze přesně definovat, jelikož se film od filmu liší.

Jednou z teorií (a nutno říct, že tou snažší), je teorie Jamese Camerona, že vlastně žijí podobně jako mravenci, čímž byla v podstatě vysvětlena rozdílnost nejen ve vzhledu Xenomorpha v prvním díle a Vetřelce v následujících.

Cameron přišel s rozdělením vetřelce (vyjma vývojových stádií) do několika druhů: trubce (xenomorpha, Vetřelec), běžce (Vetřelec 3), vetřelce bojovníka (warrior, Vetřelci, Vetřelec: Vzkříšení) a v neposlední řadě také královny („matka“, Vetřelci, Vetřelec 3, Vetřelec: Vzkříšení). V jednom rozhovoru řekl, že vetřelec „warrior“ je vlastně dorostlý trubec, jenž v pozdější fázi svého života prochází především vizuální změnou (hlava, „pařáty“). Xenomorph v první díle podle něj nežil dostatečně dlouho na to, aby mohlo dojít k jeho přeměně.

ALE! Jak si pak vysvětlíte některé části filmů, které v rámci této, troufám si říci „obecně příjímané teorie“ vlastně moc nedávají smysl? A o čem je vlastně Prometheus? Myslíte si, že Ridley Scott prostě všechno ve filmech po Vetřelci anuluje? Nebo prostě jen přijde s vlastní, poněkud jinou (a složitější) teorií…?

Všichni pozorní diváci určitě budou souhlasit s tím, že v  prvním díle Scott načrtl myšlenku hlubokého vesmíru, skrývajícího mnohá další nebezpečná tajemství, která byla reprezentována Space Jockeyem (původně byla postava pro film pojmenována Gigerem „The Pilot“). Co jsou vlastně tihle „chobotnatci“ zač, již nyní (alespoň částečně) víme díky Prometheovi.

Jak to ale podle Scotta bylo s vlastním xenomorphem?
V tomto díle je vetřelec (xenomorph) vnímán jako biomechanický výtvor. Vyvstává tedy logická otázka: kde se vzala všechna ta vejce? Odpověď lze nalézt v rozšířené verzi filmu Vetřelec. Ke konci filmu Ripley jako poslední přeživší prchá chodbami Nostroma do záchranného modulu a po cestě nachází Bretta a Dallase v kokonech xenomorpha. Dallas ještě komunikuje, Brett se však nachází ve stavu, který má do původního člena posádky hodně daleko. Do uveřejnění Promethea se předpokládalo, že se rozkládá, nyní se nabízí teorie, která předkládá myšlenku mutace. Díky Dallasovi je navíc zjevné, že xenomorph ani jednoho z nich nezabil, což je naprosto v rozporu s dosavadními fakty o jeho chování.

Z toho vyplývá, že původně měl Vetřelec (xenomorph) mít schopnost „rozmnožovat se“ pomocí jakési „transformace“ z jiných tvorů. Nepropůjčovala mu tuto schopnost ona „záhadná černá tekutina“ z Promethea? Ano, Prometheus sice přišel o 33 let později, ale pokud si projdete původní artworky a několik verzí scénáře prvního dílu, zjistíte především jednu velmi zajímavou věc. Tou je, že Prometheus v podstatě adaptoval podstatnou část jejích nepoužitých nápadů a motivů (například děj odehrávající se v pyramidě Inženýrů).

Dalším podstatným „detailem“ je freska z Promethea, na které vidíme vetřelce tak, jak ho známe, který má pod sebou oproti zelenému krystalu, původně misku nepodobnou té, ze které v úvodní scéně pije Inženýr. Co když tedy vetřelec není produktem Inženýrů? Co když Inženýrům slouží pouze jako zdroj oné látky?

Po vítězství Ellen Ripley (Sigourney Weaver) nad vetřelčí královnou v druhém díle série, ulehla celá zbylá posádka (Ellen, Newt, Hicks a Bishop) do kryogenického spánku.
V následujícím díle, po vypuknutí požáru lodi, byli v  záchranném modulu nasměrováni na nejbližší planetu (Fiorina 161), která sloužila jako skladiště odpadu. Nyní je z planety trestanecká kolonie, kde vězni zůstali jako poslední údržba zařízení. Při pádu záchranného modulu na povrch planety přežívá pouze Ripley. Nedlouho poté se začínají objevovat záhadná úmrtí, jenž potvrzují její předtuchu, že na planetě je také vetřelec.  Začíná nový boj o život.

V jedné ze scén, kdy Ripley čelí Vetřelci tváří v tvář, však dochází k neočekávané situaci, kdy vetřelec nechává Ripley být. Důvodem je to (což poté sama Ripley zjišťuje), že ona sama je hostitelem jednoho z nich – zárodek vetřelčí královny. Ke konci filmu Ripley obětuje svůj život (společnost Weyland-Yutani se snaží získat vetřelce k výzkumu nových biologických zbraní) a skáče do tekutého železa. Při pádu se královna vykouše ven, Ripley ji však chytí a obě uhoří.

Ve čtvrtém dílu ságy Vetřelec: Vzkříšení, jsou Ripley i vetřelci zpět – byli naklonování z její krve nalezené na planetě Fiorina 161. Krev obsahovala DNA jak Ripley, tak vetřelce – pořád vám to nepřijde divné?

Další „nápověda“, jak to vlastně s evolucí vetřelce je, přišla na konci filmu Vetřelec vs. Predátor, kdy se po napadení Predátora Facehuggerem z jeho těla prokouše sice Vetřelec, nicméně s některými charakteristickými rysy predátora (PredAlien). Pokud jako mnozí neuznáváte tento film jako součást série o vetřelcích, vybavte si Vetřelce 3, kde byl hostitelem pes (v prodloužené speciální verzi vůl).

Takže jak je to vlastně s evolucí vetřelce a kde bychom v obecně příjímaném dogmatu měli udělat zásadní změnu?
Xenomorph a Vetřelec patrně nejsou jedním a tentýmž totožným tvorem. Vetřelec s biologickým cyklem je pravděpodobně původním, skutečně přírodně evolučním druhem a zároveň zdrojem černé tekutiny z Promethea. Facehugger však podle všeho „neklade“ do těla hostitele vajíčko/zárodek, ale podobně jako například některé viry (DNA/RNA viry), penetruje do hostitele svou genetickou informaci, která se začlení do hostitelského genomu (veškerá genetická informace uložená v DNA) a ten tak získá nové vlastnosti (velmi zjednodušeně). Obecně mluvíme o virogenii, které se bežně využívá v genetickém inženýrství (aaa znovu Prometheus).

Naproti tomu Xenomorph je pravděpodobně biomechanickou zbraní vytvořenou …Davidem! Podle aktuálních trailerů na Vetřelec: Covenant, se jeden z posledních přeživších z Promethea, na planetě, jenž měla být rájem, postupně mění a hra na Stvořitele může začít! Bílá těla v kryté místnosti s rozervanými hrudníky, jednoznačně napovídají, že David začal experimentovat. Nicméně cesta k Xenomorphovi není přímá, a tak se rozhodně dočkáme i několika mezistádií („protomorph“), než bude dílo dotaženo k „dokonalosti“.